Expanze průmyslového areálu není jen stavební projekt. Je to strategické rozhodnutí, které ovlivní provoz na dekády dopředu. Erik Štefanovič z DELTA Group vysvětluje, proč se moderní projektování průmyslových hal musí propojit s technologií, logistikou a energetickou koncepcí – a proč o tom musíte uvažovat hned od prvního dne.
Firmy dnes často investují do rozšíření výroby nebo skladovacích kapacit, vývojových center apod. Co nejčastěji podcení?
Nejčastěji se podcení příprava. Existuje jasná křivka nákladů, která ukazuje, že čím dříve se v projektu rozhoduje, tím větší vliv má investor na výsledné investiční i provozní náklady. V raných fázích projektování průmyslového areálu lze měnit koncepci, technologii, logistiku i rozsah stavby prakticky bez dodatečných nákladů. Jakmile se projekt rozběhne naplno, každá změna je násobně dražší. Proto říkáme: maximum energie do přípravy, factory planningu a ověření strategie ještě před samotnou projekcí.
Technologie a stavba se v praxi často plánují odděleně. Jaké problémy to způsobuje?
Právě v tom spočívá jeden z nejčastějších problémů při projektování průmyslových hal a výrobních závodů. Pokud tým odpovědný za výrobní technologie a tým řešící stavbu nepracují průběžně společně, kritické kolize se odhalí až pozdě – výška haly neodpovídá technologii, únosnost podlah nestačí, kapacity TZB projekce jsou podhodnoceny. Zdánlivé detaily, které ale zásadně ovlivní efektivitu provozu.
Automatizované sklady, robotické linky nebo moderní výrobní technologie mají velmi konkrétní nároky na prostor, energetiku a infrastrukturu. Pokud se projektování průmyslové budovy obejde bez těchto vstupních dat, vznikají dodatečné úpravy – technicky složité a finančně výrazně dražší, než kdyby se integrovala hned na začátku ve fázi projektové přípravy a plánování.
Mluvíte o integrovaném přístupu. Co to v praxi znamená pro investora zvažujícího expanzi?
DELTA Group uplatňuje model (IPD – Integrated Project Developery) – integrovaného plánování a řízení budov – při projektech průmyslových areálů napříč střední Evropou. Jde o přístup, kdy jsou architekt, projektant, investor i dodavatelé zapojeni do jednoho týmu od samého počátku prodeje. Díky BIM nástrojům a digitálnímu modelování staveb vzniká transparentní prostředí, kde lze včas porovnávat varianty, odhalovat konflikty a efektivně řídit náklady i harmonogram.
Výsledkem je, že technologie, logistika a stavební řešení průmyslového areálu vznikají paralelně – ne za sebou. A to je zásadní rozdíl.
Foto: Erik Štefanovič I CEO DELTA Group CZ/SK
Jakou roli dnes hraje digitalizace a BIM projektování průmyslových objektů?
Digitální modelování umožňuje celý provoz továrny detailně ověřit ještě předtím, než se začne stavět. V modelu lze simulovat toky materiálu, rozmístění technologií, energetické nároky i logistiku. Investor vidí, jak bude jeho závod fungovat v každodenní realitě, a může odstranit chyby dřív, než se promění v nákladné stavební změny.
Digitální model se přitom nevyužívá jen při projektování. Při předání stavby klient nepřebírá jen fyzický objekt, ale i kompletní digitální dokumentaci propojenou s facility managementem. Provozní týmy pak mají přístup k datům přímo v objektu – přes QR kódy, 3D modely nebo digitální kontrolu kvality. Budova se tak nestává hotovým produktem, ale dlouhodobě řízeným systémem.
Energetická nezávislost průmyslových areálů – módní téma, nebo reálná strategie?
Rozhodně reálná strategie a stále více i požadavek samotných klientů. Bezfosilní provoz průmyslového závodu, využití tepelných čerpadel nebo fotovoltaiky pro maximální energetickou soběstačnost – to dnes není jen otázka ekologie, ale bezpečnosti a nezávislosti na vnějších cenách energií. Viděli jsme projekty, kde investor během přípravy kompletně přepracoval energetickou koncepci továrny tak, aby byla bezfosilní, i za cenu delšího harmonogramu. Udržitelně navržený průmyslový areál bývá také provozně efektivnější a lépe připravený na budoucí regulace.
Projektu – MANN+HUMMEL – rozšíření výrobního závodu v Uherském Brodě I bezfosilní provoz I DELTA Group CZ – architektura, generální projektant, project management, TDI
Co konkrétně myslíte flexibilitou průmyslové stavby?
Flexibilita už dnes není bonus, ale základní předpoklad při projektování výrobních či skladovacích hal. Investoři ideálně chtějí otevřený prostor bez zbytečných sloupů, s dostatečnou konstrukční výškou a možností přestavby technologií. Jenže otevřené konstrukce, rezervy v TZB projekci nebo kapacity pro budoucí rozšíření znamenají vyšší počáteční investici.
Pokud se investor dívá jen na krátkodobé náklady, je lákavé tyto rezervy omezit. Každá pozdější změna je pak ale násobně dražší. Proto říkáme: flexibilita není luxus, ale pojištění proti nejisté budoucnosti a proměnlivosti výrobních procesů.
Projekty průmyslových staveb bývají komplexní. Co je podle vás jejich nejčastějším selháním?
Většina problémů nevzniká technicky, ale lidsky. Ne proto, že by někdo něco neuměl, ale proto, že na začátku nejsou sladěná očekávání. Každý má trochu jiný cíl a jinou představu o tom, kdo za co odpovídá.
Právě proto v DELTA Group zahajujeme projekty workshopy, kde nastavujeme kulturu spolupráce. Sedneme si s investorem, projektovým týmem, technologickými partnery i realizačním týmem. Vyjasníme si společný cíl, způsob komunikace a rozhodovací proces. Odchylky vzniknou vždy – rozdíl je v tom, zda na ně tým reaguje konfliktem, nebo řešením.
DELTA Group je mezinárodní architektonická a inženýrská společnost s více než třicetiletými zkušenostmi v oblasti projektování průmyslových areálů, výrobních závodů a logistických center. Disponuje vlastním interním týmem BIM projektantů a TZB projekce, který pracuje s nejmodernějšími nástroji digitálního modelování staveb. Tento integrovaný přístup – od architektonického návrhu přes komplexní projekci až po TZB a energetické koncepce – umožňuje DELTA Group řídit projekty průmyslových staveb jako jeden celek, od přípravy po předání do provozu. Společnost působí v Rakousku, České republice, Slovensku a na Ukrajině a ročně se podílí na projektech v celkovém objemu přes 5 miliard EUR. Více na delta-group.cz.
