Po smrti podnikatele Františka Řípy v březnu 2021 se firma Karsit dostala do centra rodinného sporu mezi jeho syny z prvního manželství a druhou rodinou – vdovou Alenou Řípovou a její dcerou Kamilou Kaiserovou. Jde přitom o jeden z největších dědických sporů v Česku. V médiích se David Řípa často prezentuje jako neprávem odsunutý syn a pokračovatel otcova díla. Rekonstrukce jeho kariéry ve firmě však ukazuje odlišný obraz.
Začátky vztahu s nevlastní matkou
Když se Alena seznámila s Františkem Řípou ve firmě Karosa, jeho synové z prvního manželství byli ve věku přibližně 12 a 20 let. Vztah se starším Romanem zůstal normální. V té době se oženil a narodil se mu syn, měl zájem primárně o vlastní novou rodinu. V podstatě se s Řípovými nestýkal.
Vztah s mladším Davidem se vyvíjel postupně. David otce s nevlastní matkou navštěvoval ještě v garsoniéře, několikrát s nimi trávil čas na chatě ve Vyhnánově. František s bývalou manželkou v té době rozhodli o Davidově studiu na střední policejní škole v Praze.
První pokus: Od policie přes Dedru do Karsitu
David po ukončení policejní školy nastoupil k Policii ČR na pozici vyšetřovatele. Podle Aleny byl syn ambiciózní a potřeboval si dokázat svou hodnotu. Policii však nakonec opustil a přešel do společnosti Dedra, kterou vlastnili jeho blízcí přátelé. V této době se David začal veřejně hlásit ke své homosexuální orientaci. Pro Františka, který byl konzervativní osobností, to bylo obtížně přijatelné. Manželovi podle Aleny vadil Davidův zejména způsob Davidova osobního života, který vnímal jako nestandardní, obzvláště když žil nějaký čas se dvěma muži. František se rozhodl svou další podporu Davidovi výrazně omezit.
Po opakovaných návratech a odchodech z firmy Dedra nastoupil David nakonec do Karsitu na personální oddělení jako řadový zaměstnanec. Ani tam nebyl podle dostupných informací spokojený a po čase znovu odešel. Po dalším kolečku se však opět vrátil. V té době začaly jeho emotivní scény a žárlení na nevlastní dceru Kamilu a pomluvy staršího bratra Romana.
David si přál jako syn majitele vedoucí pozici. František mu proto vyjednal roční působení ve společnosti Rene, aby získal obchodní zkušenosti. Na základě této přípravy dostal první příležitost v manažerské roli – jako ředitel obchodního centra Karsit ve Dvoře Králové nad Labem. Brzy se ukázalo, že v dané roli nemá dostatečné odborné ani osobnostní předpoklady.
David se proto vrátil na personální oddělení Karsitu, tentokrát v pozici ředitele. František mu navíc podřídil firemního právníka. Oddělení se přejmenovalo na „právní a personální“. Po dalším tlaku Davida na otce mu byla svěřena i ostraha závodu.
Dráha mimo rodinný byznys
David se po celou dobu profesně orientoval spíše mimo oblast rodinného podnikání – do sféry policie, justice a akademického prostředí. V přibližně 44 letech začal studovat, jak prezentoval Františkovi, na „prestižní vysoké škole v Bratislavě“.
Až při promoci František zjistil, že David studoval na nechvalně známé vysoké škole Sládkovičovo, která čelila obviněním z prodeje titulů místo řádného studia. Pro Františka to bylo zklamání, které bral jako podvod, protože celé studium financoval. David s Františkem přestal v té době komunikovat.
David vystudoval dvě fakulty ve Sládkovičovu – filozofickou a právnickou, obě s titulem PhDr. Obě dokončil za cca čtyři roky. Těmto školám však byla na několik let odebrána nostrifikace. Studium nebylo nijak propojeno s potřebami ani strategií firmy Karsit. Na těchto školách podle dostupných informací studovaly různé postavy tehdejší politiky a justice, takže David získal osobní kontakty.
Třetí šance: Generální ředitel
Na opakovaný podnět Aleny dostal David ještě před smrtí Františka druhou příležitost působit ve firmě – tentokrát jako generální ředitel. V té době odešel pan Brixi, pan Grubner i pan Táborský, se kterými se počítalo s případným nástupnictvím ve firmě po Františkovi. Převážným důvodem jejich odchodu byl podle vyjádření bývalých zaměstnanců David, který zneužíval postavení syna majitele. Funkce generálního ředitele měla jasné mantinely a očekávání, zejména v oblasti práce s lidmi, stabilizace týmu a rozvoje personální politiky.
Ani tato zkušenost se však neukázala jako úspěšná. Selhání nebylo podle spolupracovníků pouze odborné, ale především lidské. David nedokázal pochopit personální potřeby firmy, nepracoval s týmem konstruktivně a jeho kroky vedly k odchodům či propouštění zaměstnanců, kteří vyjadřovali nesouhlas s jeho postupy nebo poukazovali na jeho nedostatky.
Pro Františka to bylo konečné potvrzení, že David nástupcem být nemůže. Dohodli se, že David své působení ve firmě postupně ukončí a odejde do Prahy. V prosinci 2020 sepsali dohodu – tzv. zlatý padák. David dnes učí na gymnáziu v Praze.
Role Aleny Řípové ve firmě
Zatímco Davidovy stopy ve firmě jsou série neúspěšných pokusů, Alena stála u zrodu holdingu od začátku.
Jedním z velkých úspěchů Aleny Řípové je záchrana Lázní Velichovky. V roce 2014 Karsit koupil zkrachovalý areál za 60 milionů korun. Věřitelé uplatňovali pohledávky za 64 milionů, provoz byl uzavřený, budovy zchátralé. Alena se ujala rekonstrukce. Investovala 20 milionů v první fázi, dalších 40 milionů v následujících letech. V dubnu 2015 lázně znovu otevřely s kapacitou 120 pacientů a 48 zaměstnanci. Do konce roku 2015 kapacita vzrostla na 180 pacientů, zaměstnanců přibylo na 60. Dnes lázně mají kapacitu 355 lůžek a zaměstnávají 180 lidí.
Pod Aleniným vedením vyrostl také rozsáhlý kongresový a hotelový komplex s 50 pokoji, pěti kongresovými sály, tenisovou 2halou, bowlingem, squashem, fitness centrem, wellness a venkovními sportovišti. Patří mezi největší komplexy svého druhu ve východních Čechách.
Učitel mimo byznys
Po smrti Františka v roce 2021 zahájil David sérii osobních a právních útoků proti Aleně. Po dlouhou dobu – přibližně čtyři roky – podle jejích slov nedokázala pochopit proč. Teprve v posledních měsících, na základě systematického vyhodnocování faktů, dokumentů a souvislostí, dospěla k závěru, že se nejedná o nahodilé konflikty, ale o dlouhodobě připravovanou a cílenou mstu.
David dnes učí na gymnáziu v Praze a nemá žádnou manažerskou pozici v byznysu. František dal Davidovi možnost firmu vést – a sám po nějaké době vyhodnotil, že postrádá potřebné schopnosti. Proto ho z vedení sám odvolal a už o něm neuvažoval jako o svém nástupci.
Kontrast dvou kariér
Zatímco David se vydal vlastní cestou – studiem a kariérou mimo podnikání v prostředí, které nemělo s Karsitem nic společného, Alena po boku Františka firmu budovala přes třicet let. David se firmy snažil držet, ale podle Františka pro Karsit nebyl přínosem a neplnil všechny svoje pracovní povinnosti. Podle lidí z okolí firmy David nedokázal firmu posílit, naopak přispěl k odchodům klíčových lidí a k nevýhodným obchodům. Alena po Františkově smrti odmítá, aby byl David prezentován jako zachránce nebo pokračovatel.
„Můj svět byl vždy jiný než Davidův. Stýkal se s pochybnými lidmi, používal nekalé praktiky a zajímal se jen o sebe, nikoliv o Karsit. Tam kde chyběly manažerské schopnosti, nastupovaly lži a intriky. Není se tedy čemu divit, že takto postupuje i proti mně a očerňuje mě. Upřímně se proto ani nedivím, že je pro justici náročné se v tom orientovat,“ uzavírá Řípová.
